Jdu ven. Dneska je krásnej jarní den. Ach jo, výtah jede zase do jedenáctky.
Středa
Proč se mi, doprčic, ten Radek neozve? Mám ho obtěžovat? Hm. Je to složitý. Najednou je ve dvou diametrálně odlišnejch projektech. Jenže film mi připadá důležitější. Přece jsem podnikatel, takže do prvního odmítnutí je to na mně. To si musím promyslet. Už vím. Fotku a motivem posilky napoustuju na fejsbůk Webevize a přídám nějakou výzvu. Teď ale počkám na setmění. V noci je Horáčkova úchvatná.
Hotel Panorama. Na skok ode mě. Tam se přece točily scény z filmu Což takhle dát si špenát? Moderní architektura se tam hodí. Myslím tu budovu s červeným nápisem Benzina. Přede mnou - ve tmě - je docela příjemný dětský hřiště s pomalovanou zdí. Tu musím ukázat příště. Za denního světla.
Horáčkova. Pod lampou schovanej můj stříbrňák. Vzadu vykukuje V - tower. Napravo Hotel Panorama. Za mnou se ze stadionu ozývá hluk a pískot. Ještě trénují.
Čtvrtek
Mám úkol. Zajistit filmovou klapku pro kolegu Michala z České televize. Ano, to znamená zavolat vedoucímu výpravy ČT, aby byl tak hodný a Lamu ze zpravodajství navigoval do skladu rekvizit. "Děkuji, pane inženýre. Ve 13:05 budu na místě."
Do telky to beru druhou stranou. Je to sice dál, ale zase trochu jiná cesta. Místama to připomíná konkrétní reálné protějšky v Ústí nad Orlicí. Třeba tohle vypadá jako Špindlerova ulice.
Dívám se na komplex budov v areálu České televize. Za mnou dvoupatrová budova s nápisem ČT24. Tmavý flek v levém dolním rohu obrázku je myslím stín OZ (objekt zpravodajství.)
Chodba dozadu. Pak ostře doleva. Schodiště dolů. Jen tímto schodištěm, prosím. Ta jiná vás dovedou jinam. No a na konci té chodby, vlevo sklad rekvizit.
Do telky to beru druhou stranou. Je to sice dál, ale zase trochu jiná cesta. Místama to připomíná konkrétní reálné protějšky v Ústí nad Orlicí. Třeba tohle vypadá jako Špindlerova ulice.
Dívám se na komplex budov v areálu České televize. Za mnou dvoupatrová budova s nápisem ČT24. Tmavý flek v levém dolním rohu obrázku je myslím stín OZ (objekt zpravodajství.)
Chodba dozadu. Pak ostře doleva. Schodiště dolů. Jen tímto schodištěm, prosím. Ta jiná vás dovedou jinam. No a na konci té chodby, vlevo sklad rekvizit.
Jsem v cíli. Držím rekvizitu a podstupuji úřední proces evidence. - Jistě, tady je kartička. Osobní číslo. Děkuji. Vrátím v pondělí. - Nashledanou, odpovídá paní s drdolem s velkými brýlemi v bílém plášti.
Tady si dávám cigaretu. Kousek od míchací haly Dolby digital. Zvuk je má nejoblíbenější televizní disciplína. Zdá se mi, že chápu její krásu.
Ale je tady krásně. Jo, tady jo.
Tady si dávám cigaretu. Kousek od míchací haly Dolby digital. Zvuk je má nejoblíbenější televizní disciplína. Zdá se mi, že chápu její krásu.
Ale je tady krásně. Jo, tady jo.
(Pokračování příště)
Komentáře
Okomentovat