Roztržka mezi dlouholetými přáteli má dohru. Jana napsala vlastní verzi zprávy z cesty do Třeskoprsk
Třeskoprsky aneb Kolem Blaťáku pohledem Jany
Jaro roku 2019 je ve znamení Doks a Máchova jezera. Omlouvám se – Třeskoprsk a Blaťáku. Byla jsem tam na holčičím víkendu – a při pochodu – ještě vlastně kolem Máchova jezera – jsem objevila toto...
A hned jsem si vzpomněla na milovníka Čtyřlístku – Davida – a už jsem mu posílala fotku mého objevu.

Moc se mi u Máchova jezera – alias Blaťáku - líbilo – takže jsem s odpovědí na Davidův dotaz, jestli s ním pojedu projít Naučnou stezku se Čtyřlístkem, vůbec neváhala. Termín byl dohodnut – a ano – David zajistil skvělou dopravu – komfortní, úžasnou – a já jsem slíbila zajistit občerstvení. Bohužel nám počasí nepřálo tak jako mně tenkrát na holčičím víkendu. To bylo nádherně. Tentokrát byla zima – ale nepršelo.
A tak teď už – bylo nebylo – hurá vstříc čtyřlístkovskému dobrodružství.
Doprava zajištěna, auto přistaveno před domem – takže ten „kouzelný“ batůžek plný -snad - dobrot nemusím vláčet metrem. A jede se. Kávičku si dáváme cestou.

Náměstí nás přivítalo bohužel hodně chladně – br to je zima. Ale jsme stateční, a tak nás zima neodradí. Začneme malým piknikem právě na náměstí městečka Třeskoprsky.

Krásně posilněni a zahřátí horkým čajem se vydáváme na cestu. Takže kudy? No přece tudy!!! Proč se ale Blaťáku vzdalujeme? Ale je tady krásně. Tady jo! Aha – už to víme proč se vzdalujeme – protože tady jsou přece ty skály, které každý čtenář Čtyřlístku zná.
„Davide – kam jsi zmizel?“ aha – horolezec


Ale je tady krásně! Jo. Tady jo! A co tak dát si svačinu? Jídlo ještě máme! A hlad už taky máme.


A můžeme pokračovat v pochodu. Čas nás totiž nějak moc honí – rádi bychom stihli návštěvu Muzea Čtyřlístku. Dojíst a jde se. Kochat se musíme při rychlé chůzi. Zima nám už není.

Ale je tady krásně! Jo – tady jo!

A hop! Aha – tak ne. Koupel nebude. Možná příště. Ale je tady krásně! Jo – tady jo!

Komentáře
Okomentovat