Bylo sychravé březnové odpoledne. Zdeňka mě vzala za ruku a přes mé ustavičné frflání mě odvedla do košíkářské dílny. Vstoupil jsem tam poprvé v životě. Co následovalo?
Uvnitř byla cítit vůně dřeva a zněla klidná keltská hudba. V rohu stála plechová vana plná horké vody s materiálem pro pletení. Vlídný terapeut trpělivě a opakovaně vysvětloval, co je potřeba dělat a jak správně vést pedig. Pedig je liána, ze které se nejčastěji pletou košíky.
Nikdy by mě nenapadlo, že mě první setkání s pletením košíků tolik okouzlí. Od toho dne jsem začal týden co týden docházet a učit se vyplétat proutěné předměty.
Pletení pro mě znamená velkou relaxaci a uvolnění, při které je nutné soustředit se pouze na dílo. Každý krok musí být přesný a pečlivý. Vyžaduje se pravidelnost, protože jediná chyba je vidět. Odborníka dráždí, ale běžné oko ji zpravidla nepostřehne.
Moje první ošatka vznikala odhadem 10 až 12 hodin. Pak následovaly dva košíky a poslední kousek byl už pokročilejší: oválná ošatka.
Každý vytvořený kus jsem daroval. Rodičům jsem věnoval ošatku a košík, Tereze ošatku a Líbě košík. Nesmírně mě potěšila fotka košíku plného jahod, takže předmět dobře posloužil svému účelu. Ten pocit radosti je neopakovatelný.
Pletení košíků jsem doslova propadl, takže i dnes navštěvuji sociálně terapeutickou dílnu Košára, kterou najdete v Rybné ulici kousek za Kotvou.
Je zajímavé, že způsoby pletení se v různých dílnách liší. Zatímco na prvním místě se osnova dna tvoří z vrbového proutí a vyplétá se z pedigu, v Košáře se i osnova vytváří z pedigu. Je to taková jemnější práce. Podívejte se na mou první ošatku z Košáry. Také čeká na nového majitele.
Tady je odkaz k prezentaci mých proutěných výtvorů:
https://i.webevize.cz/kosiky
Děkuji Ti za nejhezčí dílko..Líba
OdpovědětVymazatTaké děkuji, Libuško. David :)
Vymazat