Proč je příběh Pinďa spisovatelem velmi zásadní pro budoucnost legendárního komiksu Čtyřlístek?



Se zatajeným dechem jsem četl speciální vydání Čtyřlístku. Letos Čtyřlístek nabídnul fanouškům dospěláckou verzi a zároveň přinesl jedno fantastické (skryté) oznámení. Přišel jsem na něj...

Ve dvojčísle Čtyřlístku 689/690 (2020) vyšel speciální příběh Pinďa spisovatelem. Upozornila na to ukázka na Facebook stránce Čtyřlístku. Nemohl jsem z obrázku spustit oči. To bylo něco tak zvláštního! Postavičky vypadaly jinak. Byly mladší. Modernější. Zkušenější? 


Titulní stránka (pro mě mimořádného) vydání je schovaná uvnitř dvojčísla. Naštěstí je vazba sešitu velmi kvalitní, takže jsem si ho zohýbal tak, abych tu nádheru měl víc na očích.



Příběh nás zavede do Londýna roku 1882. Stáváme se svědkem pátrání po Štěku Rozparovači. To Pinďa čte svým kamarádům z detektivky, kterou právě dopsal. Čtení rukopisu se prolíná s komentářem Myšpulína, Bobíka i Fifinky. Motiv se v příběhu zopakuje víckrát a to vás prostě vcucne.

Úžasně míchané barvy a svěží tvar postaviček dávají ději pořádný švih. Podívejte se na ukázku celé stránky. Sdílím ji o kousek výš přímo z facebook stránky Čtyřlístku. Všechno tam je.

Autorem epizody Pinďa spisovatelem je Dan Černý. Napsal scénář a příběh ilustroval. Pod svá křídla to copyrightem schoval Jaroslav Němeček. Tohle ani já nepamatuju. Je to poprvé, kdy postavičky Čtyřlístku ilustroval nový výtvarník.

Stane se jednou výtvarník Dan Černý novým ilustrátorem Čtyřlístku?



Ano, cítím, že Dan Černý by jednou mohl důstojně pokračovat ve šlépějích pana Němečka.

Dan Černý (1982) je výtvarník, animátor, filmař a spisovatel. Tak o sobě píše na svých webových stránkách, které jsou sice vizuálně dávno překonané (to je eufemismus pro něco dost šíleného), a při tom je mi tam fajn. 

Danův výtvarný styl je přesně podle mého gusta. Do výrazu jednoduchých kreseb černou linkou se mu daří vtisknout emoce. Jeho postavy opravdu žijí. Jsou reálné. Když se smějí, směje se s potištěnými stránkami celý stůl. Když malovaní hrdinové křičí, krčím rameny a zacpávám si uši. 


A tohle jsem já před značkovou prodejnou společnosti Čtyřlístek. (Foto: Daniel Porš)
  • první Čtyřlístek mi koupili rodiče v roce 1980 a byl to sešit č. 89 - Zaváté stopy
  • moje sbírka čítá přes 164 sešitů, 15 knih a přehršel dalších materiálů
  • ani nevím jak jsem se stal majitelem originálu historicky prvního vydání z roku 1969
  • v obýváku mám vystavené plastové figurky Čtyřlístku na čestném místě
  • o sobotách popíjím čaj z hrnečku s motivy Čtyřlístku
  • bydlím pár ulic od značkového obchodu Čtyřlístek

David před Čtyřlístkem

Prostě miluju Čtyřlístek. 


Mrkněte se taky sem:

Titulní foto: Reprografie části úvodní stránky příběhu Pinďa spisovatelem, autor ilustrace Dan Černý

Komentáře

  1. mně mami koupila už č. 13 (první číslovaný) - v trafice u našeho nádraží. Nikdy na Dámu s kroko... nezapomenu. Od té doby jsem po Čtyřlístku šel a mám všechny doteď. Nějaké ty pohledy a kalendáře a vedlejší produkty mi, pravda, chybí, až takový fanatik "nejsu". Stačí mi stránky Pavla Chrze, kde je vše mapováno do detailu. Sám jim přispívám, ale chabě, chabě, dnes už jen dějem každého nového "Zádrhel-příběhu".

    OdpovědětSmazat

Okomentovat