Za čtyři roky se ve zpravodajství České televize objeví dlouhá řada lidí. Zajímavých lidí. Třeba s Petrem Havrdou jsem se poprvé potkal v královéhradeckém studiu Českého rozhlasu už v roce 1994. On zvukový hudební režisér a dramaturg, já redaktor – elév. Pak jsem ho 20 let neviděl. Setkali jsme se pracovně v roce 2014 – já v pražské regionální produkci a on produkční v redakci Pardubice.
Nikdy jsem se Petra nezeptal, proč si pravidelně v pátek bere volno. Je muzikant. Kytarista. Zaskakoval za kytaristu v jiné kapele. Věděl jsem to. Muzika, hradecký rozhlas, kytara – o tom všem jsme živě diskutovali "na cigáru" pokaždé, když se stavil "na ústředí". Před časem Petr v České televizi skončil, aby se hraní věnoval profesionálně. Hraje na kytary u Žalmana. A tak jsem po letech Žalmana objevil.
Volá Petr, že Žalman křtí v Semaforu 2 desky. Jednu pokřtí Jitka Molavcová a druhou Jiří Suchý. A jestli bych mohl zajistit televizní štáb. Jenže to má svá pravidla. Jak jsem to dokázal? Nabídl námět Beátě, editorce Událostí v regionech. Rozhodla se poslat stážistku v pražské regionální redakci, aby nabrala materiál "pro čtenou". Měl jsem radost a na "plac" se přijel podívat. S Petrem jsem se desátého května viděl jen z publika. A poprvé slyšel, jak si muziku užívá. Miluju, když kytarista hraje "jakonic" a při tom to má "mrd". Jak bych Petrův styl vyjádřil? Jemný a zvukomalebný. Úžasný. Nafotil jsem z první řady malou foto reportáž. Prohlídněte si moje mobilní fotky:
Zpravodajský štáb dorazil do Prahy a vznikl příspěvek, kterému se v naší televizní termilologii říká Rozepsanec. Těšil jsem se na vysílání Událostí v regionech, jenže Bea (vedoucí vydání) musela rušit plánované reportáže v průběhu vysílání (skipovala v boďáku). Když reportáž nepoužije, nechá si ji na druhý den a/nebo ji využije dopolední kontinuál ČT24. Jenže křest v Semaforu by byl druhý den "neaktuální". Tenhle typ příspěvků má životnost řádově několik hodin od události. (Tohle nepsané pravidlo zpravodajské "čtyřiadvacítky" České televize jsem v průběhu let podvědomě vysledoval.) Materiál jsme ale zužitkovali. Producent ze společnosti Supergram, Ivan Kurtev, kterého jsem moc rád poznal, odkoupil licenční práva na natočený materiál. Petr Havrda, zkušený zpravodajský kameraman, střihač a produkční v jednom, zase vyrobil "repku".
Nikdy jsem se Petra nezeptal, proč si pravidelně v pátek bere volno. Je muzikant. Kytarista. Zaskakoval za kytaristu v jiné kapele. Věděl jsem to. Muzika, hradecký rozhlas, kytara – o tom všem jsme živě diskutovali "na cigáru" pokaždé, když se stavil "na ústředí". Před časem Petr v České televizi skončil, aby se hraní věnoval profesionálně. Hraje na kytary u Žalmana. A tak jsem po letech Žalmana objevil.
Tohle je Petr Havrda z stránek www.zalman.cz
Volá Petr, že Žalman křtí v Semaforu 2 desky. Jednu pokřtí Jitka Molavcová a druhou Jiří Suchý. A jestli bych mohl zajistit televizní štáb. Jenže to má svá pravidla. Jak jsem to dokázal? Nabídl námět Beátě, editorce Událostí v regionech. Rozhodla se poslat stážistku v pražské regionální redakci, aby nabrala materiál "pro čtenou". Měl jsem radost a na "plac" se přijel podívat. S Petrem jsem se desátého května viděl jen z publika. A poprvé slyšel, jak si muziku užívá. Miluju, když kytarista hraje "jakonic" a při tom to má "mrd". Jak bych Petrův styl vyjádřil? Jemný a zvukomalebný. Úžasný. Nafotil jsem z první řady malou foto reportáž. Prohlídněte si moje mobilní fotky:
Křest – Žalman
Album Žalman – křest v Semaforu na Fotky Google
Zpravodajský štáb dorazil do Prahy a vznikl příspěvek, kterému se v naší televizní termilologii říká Rozepsanec. Těšil jsem se na vysílání Událostí v regionech, jenže Bea (vedoucí vydání) musela rušit plánované reportáže v průběhu vysílání (skipovala v boďáku). Když reportáž nepoužije, nechá si ji na druhý den a/nebo ji využije dopolední kontinuál ČT24. Jenže křest v Semaforu by byl druhý den "neaktuální". Tenhle typ příspěvků má životnost řádově několik hodin od události. (Tohle nepsané pravidlo zpravodajské "čtyřiadvacítky" České televize jsem v průběhu let podvědomě vysledoval.) Materiál jsme ale zužitkovali. Producent ze společnosti Supergram, Ivan Kurtev, kterého jsem moc rád poznal, odkoupil licenční práva na natočený materiál. Petr Havrda, zkušený zpravodajský kameraman, střihač a produkční v jednom, zase vyrobil "repku".
Repo ze Semaforu
Pokud si reportáž Petra Havrdy přehrajete na reproduktorech nebo ve sluchátkách, zjistíte, že komentář je v levé stopě a ruchy v pravé. Takhle se ve zpravodajství odevzdávají reportáže. Až teprve diváci slyší smíchaný a nabroušený zvuk. Díky tomuhle pravidlu pro zvukové stopy reportéři i po letech mohou s materiálem libovolně pracovat.
Všimli jste si, jak zazní z publika věta "To je hezký."? Myslím, že to jsem já. Seděl jsem v první řadě a vzpomínám si, jak mě ten okamžik přišel úžasnej.
Chcete si album koupit? Klikněte sem: 2CD Moje nevšední roky
A ještě "míchačka" Petrovy reportáže. Měl jsem ji na jedno kliknutí v AudaCity. Přehrajte si ji
Kam teď? Mohlo by vás zajímat:
Web ČT24
Supergram
Foto: David Kaplan
Chcete si album koupit? Klikněte sem: 2CD Moje nevšední roky
A ještě "míchačka" Petrovy reportáže. Měl jsem ji na jedno kliknutí v AudaCity. Přehrajte si ji
Kam teď? Mohlo by vás zajímat:
Web ČT24
Supergram
Foto: David Kaplan
Schválně, kdo to je? Na koláži na fotce v pravém dolním rohu. Poznáte tvář ČT24?
OdpovědětVymazat