Jaký vesmír jsem si vybral? Ten s těmi zrcadly.

Přišlo mi mailem od taťky pár obrázků. Kreslené obrázky okamžitě strhávají mou pozornost. Pokaždý. Jenže tyhle si prostě řekly o vlastní příspěvek na blogu Moje Webevize. Víte, co jsem objevil?

Mám rád tyhle porovnávačky - tehdy a dnes. "Dnes totiž nic není, jak bejvávalo." Asi nejosvícenější se mi zdá povzdech o zrcadlech, která už nejsou, jaká byla. Ten se mi hodně líbí. :)

Zrcadlo je přece zrcadlo. Běžné rovinné zrcadlo je obrazem předmětů před zrcadlem. Jenže subjektivní vnímání se nám (nejen) věkem mění. Ego říká - ten obraz se mi nelíbí. To je blbým zrcadlem. Nějak špatně ukazuje. 

(Tady je smazaný odstavec o zrcadlech.)

Dívám se na ty obrázky a zjišťuju, že je hodnotím jinak, než dříve. Přistihnul jsem se, že nad nimi žasnu. Opájím se úžasem současnosti. 

Babi, dnes už si můžeš nakoupit mlíko a rohlíky na internetu. Za chvíli zazvoní závozník, ty jen seběhneš k brance. Nebo. V obchodech už nepoužívám peníze. Přiložím mobil (ten jsi zažila, ale neměla ho) k takovému terminálu. Položím prst na senzor a je zaplaceno. Peníze se připíšou přímo z mého účtu obchodníkovi. To je, viď?

Žasnu. - A co ten spratek, co míří bouchačkou na učitelku? 

I to může být fascinující, pokud dostatečně - a v tomto případě dosti hodně - nahlédneme. Nebo jinak. Přece si nebudu kazit tenhle výtvarně povedený článek, ne? 

Tady platí: Každá mince má dvě strany.

Jen jsem si chtěl potvrdit teorii Alberta Einsteina, že jsem si vybral vesmír přátelský. A když jsem u těch zrcadel, víte, že zrcadla (respektive štíty fungující jako zrcadla) použil Archimédés při obléhání Syrakus Římany? Prý s jejich pomocí Řekové zapalovali římské válečné lodě. Dozvěděl jsem se to na Wikipedii. Sice to není historicky doložené, ale technicky by to bylo možné.

Zdroje:
Autory obrázků je zhola nemožné dohledat.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zrcadlo